Téměř nesmrtelná láska elektronická kniha

Popis

Příběh lásky dvou lidí, kterým se vztah pod rukama proměnil v milostný zápas.

Tomáš, šarmantní a uznávaný pražský intelektuál, se seznámí s režisérkou Martinou, která žije a pracuje zároveň v Paříži i Praze a píše scénář dokumentárního filmu o Milanu Kunderovi.

 Vášnivá láska netrvá příliš dlouho, Martina postupně objevuje, že s partnerem není ve vztahu sama, až se z ní stane neúnavná rozkrývačka Tomášových dalších a dalších nevěr, přičemž Tomášovy milenky se postupně stávají jejími spiklenkami.

 Práce na filmu o Milanu Kunderovi zavede Martinu na místa spojená se spisovatelovým životem i s jeho romány, do Prahy, Vídně, Paříže. V Martininých přípravách k dokumentu se objevují základní témata Kunderových románů: láska, sex, nevěra, kruté žerty osudu i život intelektuála v osidlech velkých dějin. To vše v kontrastu s bídou policejního špiclování a zasahování do životů druhých. Slídění agentů StB v Kunderově soukromí se Martině nečekaně protne s jejím vlastním osudem. Ona však může využít modernějších metod než někdejší tajná policie – internetu, facebooku a mobilního telefonu. Martinu masochistické hledání pravdy přivede na pokraj sebe­zničení. Práce na filmu ji však naplňuje a autorka prostřednictvím své hrdinky Martiny přináší čtenáři nečekaně zajímavé detaily a souvislosti z Kunderova díla i života.

 Jelikož někdejší emigrantka Martina tráví velkou část svého života v Paříži, jejím příběhem se prolínají i události posledních let, jakými byly uprchlická krize, problematika islamizace Francie, vraždění v redakci časopisu Charlie Hebdo nebo v klubu Bataclan či nástup Marine Le Penové a Emmanuela Macrona. Líčení francouzských reálií a zarputilé debaty „progresistky“ Martiny a „strážce tradičních hodnot“ Tomáše tvoří další poutavou linku tohoto napínavého milostného románu.

Narodila se v roce 1967 v Praze, vystudovala scenáristiku na FAMU. V létě 1989 emigrovala do Francie, kde v Paříži absolvovala katedru střihu na filmové škole.

 Filmovým debutem Andrey Sedláčkové se stal thriller Oběti a vrazi (2000) s incestní tematikou, posléze natočila snímek Musím tě svést (2002), který kombinuje milostnou zápletku s politickými motivy. V roce 2014 měl premiéru její celovečerní hraný film Fair Play o státem organizovaném dopingu v osmdesátých letech v komunistickém Československu. Je též autorkou celovečerních dokumentárních filmů Život podle Václava Havla (2014) či Můj otec Antonín Kratochvíl (2020) a mnoha dalších dokumentárních a hraných televizních filmů.

 V nakladatelství PROSTOR debutovala literárním dokumentem Moje pařížská revoluce (2014), po kterém následoval román Každý něco tají (2017). V současnosti žije mezi Prahou a Paříží, kde se věnuje střihu celovečerních filmů. V roce 2021 byla ve Francii vyznamenána Řádem umění a literatury v hodnosti rytířky.