H. G. Wells (1866–1946) je společně s Julesem Vernem považován za otce-zakladatele vědecké fantastiky. Byť se vize obou literátů nemálo rozcházely, našly smělé podněty rodáka z Bromley uplatnění třeba v chemii či bezdrátové technologii. Mladík z chudých vrstev, vypomáhající rodině jako suplent, nakonec vystudoval biologii na Imperial College, kde se setkal s evolucionistou Huxleym a socialistickým hnutím fabiánů. Po úspěchu
Stroje času (1895, č. poprvé 1905) obohatil rodící se žánr v rychlém sledu o fikce
Ostrov dr. Moreaua (1896),
Neviditelný (1897),
Válka světů (1898) a
První lidé na Měsíci (1901), které se vedle českých překladů dočkaly i famózních rozhlasových a filmových adaptací. Ještě před rokem 1914 se ale na radu přítelkyně Rebeccy Westové přiklonil k satiře. Levicové postoje zásadně revidoval po dvojí návštěvě SSSR (1920 a 1934). Drobnější texty zastánce kosmopolitismu, vegetariánství a eugeniky v češtině shrnují svazky
Vynálezci zázraků a Strůjci nových časů.