David Bakan (1921-2004) byl významný americký psycholog. Po absolvování Brooklynské vysoké školy v roce 1942 studoval psychologii na Univerzitě v Indianě. V roce 1948 získal titul PhD na Státní univerzitě v Ohiu pod vedením Floyda Carltona Dockeraya v oblasti letecké psychologie a aplikované průmyslové psychologie. Od roku 1961 zastával několik univerzitních funkcí, vyučoval na Chicagské univerzitě, Státní univerzitě v Ohiu, na Harvardově univerzitě a Yorské univerzitě v kanadském Torontu. Psal o celé řadě témat včetně psychoanalýzy, náboženství, filozofie a metodologie výzkumu, jakož i o zneužívání dětí. Ve své knize
Sigmund Freud a židovská mystická tradice (1958, česky vyšla 2017) se pokusil vysledovat kořeny raných psychoanalytických konceptů a metod v kabale, Zoharu a talmudických výkladech. Jeho kniha
Dualita lidské existence: esej o psychologii a náboženství (1966) významně přispěla k dějinám psychologie, zejména ve vztahu k problému introspekce, metodologie výzkumu a psychologie náboženství. V této eseji také razil psychologické používání výrazů „communion“ a „agency“. Agency znamená zaměření na sebe, na nezávislost, sebeprosazení a odlišení se od druhých, communion naopak zahrnuje zájem o druhé, o vytváření vztahů, o soudržnost a harmonii. Mezi další jeho knihy patří
O metodě: k rekonstrukci psychologického vyšetřování (1967),
Nemoc, bolest a oběť: k psychologii utrpení (1968), V
raždění neviňátek: studie fenoménu zbitého dítěte (1971),
A vzali sobě manželky: vznik patriarchátu v západní civilizaci (1979) a
Maimonides o proroctví (1991).