Bolesław Prus (1847-1912), vlastním jménem Aleksander Głowacki, byl polský prozaik, představitel polského kritického realismu, publicista. Narodil se ve zchudlé šlechtické rodině, ale od časné smrti svých rodičů žil u příbuzných. V roce 1863 se zúčastnil lednového povstání, za což byl odsouzen a vězněn. Po propuštění vystudoval matematiku a fyziku, pracoval jako domácí učitel, úředník i dělník. Od roku 1872 se věnoval publicistice.
Bolesław Prus spolupracoval s řadou časopisů, do kterých přispíval svými reportážemi, fejetony a humoreskami. Byl představitelem pozitivistické generace, užíval převážně metodu kritického realismu.
Ve své tvorbě zachytil Boleslaw Prus základní proměny společnosti ve druhé polovině 19. století. Jeho hrdiny jsou často chudí lidé nebo děti, vyrůstající v těžkých podmínkách:
Palác a barabizna (1875),
Sirotčí osud (1876),
Andělka (1880),
Na přední stráži (1885),
Loutka (1890),
Farao (1897),
Emancipantky (1894).
Pro preciznost společenské i psychologické analýzy postav a prostředí ve svých dílech a mj. i vypravěčské umění, bývá Prusova tvorba srovnávána s tvorbou např. Balzakovou, Diskensovou, Gogolovou či.