Ukázka z knihy Železný plamen

Strhující dobrodružná fantasy odehrávající se v brutálním a soutěživém prostředí vojenské akademie dračích jezdců. Pokračování světového bestselleru Čtvrté křídlo.

Když svět poprvé objevil příběh Violet Sorrengailové v Čtvrtém křídle, rychle si získal srdce milionů čtenářů. Toto pokračování přináší ještě více napětí, emocí a překvapivých zvratů. Železný plamen navazuje tam, kde první díl skončil, a bere nás na cestu plnou intrik, odvahy a nezapomenutelných okamžiků.

V tomto článku se podíváme na to, proč byste si tento díl neměli nechat ujít, a nabídneme vám malou ochutnávku v podobě ukázky z knihy. Připravte se na návrat do světa draků, magie a nebezpečných rozhodnutí. Pokud vás nadchlo první dobrodružství Violet, tento díl vás dostane ještě víc.

Všichni, včetně Violet samotné, očekávali, že během prvního ročníku na Basgiathské válečné akademii zemře. Přežila, ale skutečný výcvik – brutální a extrémně vyčerpávající – je teprve před ní. A spolu s ním i výzva v osobě nového zástupce velitele, který si dal jediný cíl – ukázat jí, jak vypadá absolutní bezmoc. Violet se už naučila, že odhodlání přežít a odvaha měnit pravidla dokážou mnohé. Bude to ale stačit, když ví, že Basgiath ukrývá prastaré tajemství, které může všechny a všechno zničit?

Přečtěte si krátkou ukázku:

Xaden drží v pravé ruce meč a v levé dýku, a když obě zbraně, z nichž kape krev, namíří na Daina, z očí mu číší zuřivost.

Ach, bohové.

"Ne!" Vykřiknu a vrhnu se před Daina, ale moje nohy nespolupracují a země se mi řítí vstříc.

"Do háje!" Ocel zarachotí a podlahu a Dain mě zachytí oběma rukama.

Okraje mého vidění se zbarví do černa a bolest, kterou cítím, hrozí, že mě stáhne do naprosté temnoty. Když se nohama opřu o zem, každý centimetr mého těla křičí na protest. Ale nedrží mě jen Dainovy ruce - jsou to i měkké úponky stínů, které podpírají moje boky a paže.

Objeví se dva Xadeni, a zatímco bojuju, abych zůstala při vědomí, spojí se do jednoho. "Zachránil mě," hlesnu. "Nezabíjej ho."

Probodnutím Varrishe si Dain zasloužil šanci... ne?

Xaden po mě šlehne pohledem a potom se na mě podívá ještě jednou.

"Bohové, Violet." Kolem nás vybuchnou stíny, rozbíjejí kámen a drtí dřevěnou pryčnu se stopami mé krve.

Soudím, že můj obličej je dobitý stejně jako zbytek mého těla.

"Tys přišel." Klopýtnu vpřed a Dain je natolik chytrý, že mě nechá jít. 

Stíny vezmou meč a Xaden mě zachytí do náruče. Dlaně s roztaženými prsty mi položí na záda a lehounce si mě přitiskne k hrudi, jako by se bál, že se zlomím. "Na světě neexistuje místo, kde bys mohla být a kde bych tě nenašel, pamatuješ?" Přiblíží rty k mému špinavému, rozcuchanému, krví potřísněnému copu a políbí mě na temeno hlavy.

Vuně kůže a máty přebíjí pach železa a mechu v cele a já se poprvé od doby, kdy mě Nolon omámil, cítím v bezpečí. Hruď mu smáčí slzy - nevím, jestli jeho, nebo moje.

"Zatraceně," ozve se Garrick zpoza Xadena. "Zdrhnul jsimi, a navíc jsi mi ani jednoho nenechal? Trvalo mi celou věčnost, než jsem pronikl tou barikádou těl na schodišti."

Otočím obličej, abych si opřela tvář o místo nad Xadenovým silným, vytrvalým tlukotem srdce, a když se usměju, znovu mi praskne ret. "Ahoj, Garricku."

Zbledne, svěsí ruce s meči podél boků, ale snaží se to rychle zamaskovat úsměvem. "Už jsi vypadala líp, Violet, ale jsem rád, že jsi naživu."

"Já taky."