Ukázka z knihy Smrtící lék

Vraždili byste pro svou vysněnou práci? Urputný závod dvou ambiciózních lékařek o nalezení průlomového léku na rakovinu. Jak daleko jsou ochotny zajít, aby uspěly?

„Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného…“ – tak začíná Hippokratova přísaha, základní etický kodex lékařů. Ale co se stane, když je tato přísaha postavena na hlavu a touha po úspěchu převáží nad morálními principy? Právě tuto otázku otevírá kniha Smrtící lék - napínavý thriller, který vás zavede do temného zákulisí medicínského výzkumu, kde jde o život nejen pacientům.

Hlavní postava doktorka, Rea Dharmasena, čelí osobní i profesní krizi. Po letech tvrdé dřiny a neúnavného výzkumu přijde o vysněnou pozici ve prospěch své rivalky Julie Stoneové, která nezískala místo úplně čestným způsobem. Tím to ale zdaleka nekončí. Když je Julia za vzláštních okolností nalezená mrtvá, zdá se, že Rea konečně dostává šanci, na kterou čekala. Přestože se jí splní sen, získaná pozice ji zavede do světa plného tajemství a nebezpečí.

Rea postupně odhaluje stopy, které Julia zanechala - anonymní hovory, podivné záznamy a hlavně nemociční suterén, který oficiálně neexistuje. Co se skrývá v jeho temnotách? A proč Julia musela zemřít? Rea se brzy ocitá v síti nebezpečných intrik, kde otázka „kdo přežije?“ nabírá zcela nový rozměr.

Proč si knihu přečíst?
Kniha Smrtící lék je dokonalou kombinací lékařského dramatu a psychologického thrilleru. Autor brilantně vykresluje napětí mezi ambicemi, morálkou a strachem z odhalení. Dynamický děj, nečekané zvraty a dusivá atmosféra vás vtáhnou do příběhu, který budete chtít dočíst jedním dechem. Pokud máte rádi knihy s rychlým spádem a hlubšími otázkami o etice a lidské povaze, tenhle titul rozhodně stojí za to.

Přečtěte si krátkou ukázku:

Rea 

"Náhlá srdeční zástava."

Můj pager obvykle vydává pípavý tón. Když se z něj ozve řeč, přináší jen špatné zprávy. Na pozadí statického praskání promlouvá klidný ženský hlas. "Náhlá srdeční zástava. Lékařský tým okamžitě na oddělení urgentního příjmu dospělých. Resuscitace."

Rozběhnu se. Ven z ordinace, dolů po schodech. Matt, anesteziolog na pohotovostní službě, mě následuje: tenisky mu při běhu vržou.

Ve stupní hale míjíme Chálida, vedoucího lékaře chirurgického oodělení, který má také pohotovost. Jeho pager pípá: "Úraz. Chirurgický tým okamžitě na oddělení urgentního příjmu. Resuscitace."

"Zajímalo by mě, jestli je to ten samý případ," řeknu, když se rozbíhá podél nás.

"Možná. V každém případě to vypadá, že se na sále sejdeme všichni lékaři z nemocnice."

Podrážky nám prokluzují, tak sprintujeme tmavou chodbou. Po rušné noční směně fungujeme na autopilota, jsme příliš unavení, než abychom mluvili. Je půl sedmé ráno a nemocnice se právě probouzí. Zaměstnanci přicházejí na ranní směnu kráčejí proti nám v teplých zimních kabátech, zapnutých až ke krku.

Prosklenými dveřmi hlavního vchodu proniká slabé světlo z temně šedého nebe. Je to zvláštní pocit, jak ustupuje dnu, který ještě úplně nezačal. Při běhu se v duchu vracím k tomu, co mi dělá starosti celou noc: Hlasová zpráva od Fenga, kterou jsem dostal na začátku směny před dvanácti hodinami. Musím s tebou mluvit, až přijdeš domů.

Řítíme se oddělením urgentního příjmu a dvojitými dveřmi do operačního sálu. Ve velké bílé dlaždičkované místnosti jsou čtyři resuscitační boxy, všechna lůžka jsou prázdná. Světlo ze zářivek ve stropních panelech je nepřirozeně jasné a vzduch je ostře cítit dezinfekcí. U jednoho lůžka stojí a povídá si skupinka lékařů a zdravotních sester v modrém zdravotnickém oblečení. Bo, lékař na odborné praxi, se s námi vítá. Pod očima má tmavé kruhy.

"Koho sem vezou?" Navlékám si gumovou zástěru a latexové rukavice. Z pudru uvnitř mě svědí prsty. 

"Muž, jedenatřicet let, náhlá srdceční zástava po dopravní nehodě."

Matt vzhlédne od dýchacího přístroje a hvízdne. "Chudák. Co ještě víme?" Skládá velký plastový přístroj podobný balonku s hadičkou na konci, jímž bude stlačováním vhánět vzduch do plic pacienta.

"Trauma se silným krvácením a zraněním hlavy. Poranění krční páteře není vyloučeno."

Ten pacient má četné potíže. Ale naší prioritou bude obnovit jeho srdeční činnost, než se začneme zabývat jakýmikoli dalšími potencionálními komplikacemi: zlomeninami, vnitřním krvácením, poškozením plic nebo srdce - čímkoli, co zapříčinilo zástavu srdce. Do papírové emitní misky si připravuji vybavení na krevní test: injekční stříkačku, alkoholový dezinfekční tampon, zelenou injekční jehlu. Pracuji mechanicky, protože jsem to dělala tolikrát, že se pro mě příprava na srdceční zástavu stala čímsi běžným.

Dveře od příjezdové rampy sanitek se prudce otevřou. Ledový vzduch mě štípe do předloktí, odhalených pod krátkými rukávy zdravotnické haleny. Objeví se tři záchranářky v tmavě zelených kombinézách. Jedna tlačí nosítka, druhá běží vedle nich a pumpuje krev z vaku do žil pacienta. Třetí paramedička sedí na okraji nosítek a tělo se jí zvedá a klesá do rytmu komprese pacientova hrudníku, kaštanově hnědý culík se jí houpe ze strany na stranu. Z pacienta je vidět jen pravá paže: dlouhá a postříkaná zaschlou krví. Zastaví se před námi.

"Jedenatřicetiletý muž , ve vysoké rychlosti narazil autem do zdi," sděluje jedna ze záhranářek věcným tónem. "Krční páteř zablokovaná. Dostal dvě jednotky krve a třicet minut KPR. Zatím sme ho nedokázali identifikovat."

Sestry a lékaři okamžitě přepnou na nejvyšší rychlost. Na sále zavládne hořečný ruch a hluk, všichni začnou mluvit a po dlaždičkové podlaze dupou rychlé kroky. Tým se shlukne kolem nosítek a přemístí pacienta na lůžko. Ošetřovatel rozstřihne pacientovo tričko. Kdysi bylo zřejmě bílé, ale teď je nasáklé rudou krví. Na hruď mu připevní elektrody, aby mu mohli podat šok, a připojí ho na přívodní kabely, které vedou do monitoru srdce. Jakmile je přístroj zapojený, na displeji se objeví nahodilá, klikatá linie. Nebezečně nepravidelný srdceční rytmus. Přistoupí zdravotní sestra, připravená převzít kompresi hrudníku.

Smrtící lék