Máma to má na háku

Tohle není jen kniha pro mámy – je to kniha pro každého, kdo někdy zakopl o překážky, které život hází pod nohy, a naučil se při tom smát.

Představte si, že by všechny vaše myšlenky o rodičovství, které radši nikdy nevyslovíte, někdo řekl nahlas – a ještě to zvládl s vtipem, šarmem a trochou drzosti. Taková je Jen Dixonová, hlavní hrdinka románu Máma to má na háku. Tahle neortodoxní zástupkyně rodičů ve třídě předškoláků vás provede divokým světem školních povinností, rodičovských e-mailů a drobných i větších dramat, která zná každý, kdo někdy prošel školní chodbou.

Jen není typická máma – už vychovala dvě dcery a teď se s pětiletým Maxem znovu vrhá do mateřského kolotoče. Její ostrý humor, neochota hrát podle „pravidel“ a upřímný pohled na svět dělají z každé stránky téhle knihy malé dobrodružství. Ale být zástupkyní rodičů znamená víc než jen organizovat brownies na třídní schůzku. Čeká ji matka alergického dítěte, sexy učitelka, která se nevyhýbá komplikacím, i perfekcionistická rodičovská rivala, která se nikdy neusmívá.

Máma to má na háku je přesně ten typ románu, který osvěží váš pohled na rodičovství a připomene, že v tom chaosu nejste sami. Upřímný, ironický a tak zábavný, že ho neodložíte, dokud neobrátíte poslední stránku. Tohle není jen kniha pro mámy – je to kniha pro každého, kdo někdy zakopl o překážky, které život hází pod nohy, a naučil se při tom smát.

Přečtěte si krátkou ukázku:

Nevím, proč tak nesnáším Halloween, ale je to tak. Možná to má něco společného s nedostatkem nadšení mých rodičů pro "ten pohanský svátek", ale kdo ví? Mít děti znamená, že se musíte zapojit a předstírat, že obléct si směšný maškarní kostým, chodit od domu k domu a mámit z cizích lidí cukrovinky je naprosto normální.

Blahořečím dni, kdy Vivs s Laurou z koledování vyrostly, a žila jsem šťastně s vědomím, že už to nikdy nebudu muset absolvovat. Jo. To mám za to, že si dělám plány. Naštěstí žiju s jedním člověkem, který Halloween zbožňuje víc než pětiletý kluk. Dřív jsem chodívala koledovat s Ronem a Maxem, ale dneska večer vyrazili sami. Jediná moje práce je prudit děcka, která zazvoní u našich dveří.

Když dávám cukrovinky do halloweenské mísy (jakmile sáhnete dovnitř pro pamlsek, objeví se zelená ruka kostlivce, mu - ha - ha - ha - ha!) zadrnčí zvonek u dveří. 

"Koledu, nebo něco provedu, paní Dixonová!" 

Je to Zach T. s Peetsou. Zach T. je oblečený za pošťáka. Peetsa má na hlavě čarodějnický klobouk a v ruce láhev vína. 

"Nazdárek! Vypadáš úžasně, Zachu. Tak mi předveď, co provedeš."

Ohromně se na mě podívá. Peetsa se rozesměje.

"Ty nic neumíš? Musíš mi něco předvést, než ti dám pamlsek," řeknu a mrknu na ni.

Zach chvilku přemýšlí. "No, umím vykrkat abecedu. To byšlo?"

"Jasně, tak sem s tím."

Když Zach začne krkat, obejmu Peetsu a vezmu si od ní láhev, kterou mi podává. 

"Čteš mi myšlenky," zašeptám. 

"Tě-krk, u-krk, vé-krk, dvojité vé-krk, iks.krk, ypsilon-krk, zet-krk."

"Moc pěkný." Nabídnu mu mísu s pamlsky. "Můžeš si teď jít podívat nahoru, co tam Max tak dlouho dělá?" 

"Jasně!" Rozběhne se ke schodům.

"Panebože, k tomu nutíš všechny děti?" zeptá se Peetsa. 

"To si piš. Nic není zadarmo. Měly by to pochopit co nejdřív."

Jsem tak ráda, že mi dneska Peetsa pomůže rozdávat cukrovinky. Buddy má doma nějakou práci a Ron vezme kluky na koledu, takže si uděláme holčičí večer. Zamířím do kuchyně a vytáhnu skleničky na víno. Když se chystám láhev otevřít, všimnu si, že je na závit. Hvízdnu.

"Páni! Doufám, že jsi za ni nedala majlant."

"Promiň, ale fakt je to moc dobrý víno."