Karel Poláček (1892-1945), prozaik, humorista a novinář židovského původu. Ve svých románech realisticky vystihnul směšné i zrůdné abnormality lidských charakterů, dovedl neobyčejně věrně zachytit individuální detail a zároveň typizovat povahu skupiny, neváhal zobrazovat ani dobová tabu prvorepublikového maloměsta. Jeho studium práv na Karlově univerzitě přerušila světová válka a nástup na haličskou frontu, později přešel do srbského zajetí. Po válce vystoupil z židovské obce a začal publikovat první povídky. Pro kritiku byrokracie přišel o zaměstnání na postu úředníka vývozní a dovozní komise. Díky přátelství s bratry Čapkovými se stal fejetonistou, zpravodajem a soudničkářem Lidových novin, kde pracoval až do německé okupace, a členem kruhu pátečníků. Své sloupky tiskl nejprve v Tribuně, později v deníku České slovo, redigoval i vlastní satirický časopis Dobrý den. Po vynuceném odchodu z Lidových novin se živil jako bibliograf židovských náboženských obcí. V roce 1943 byl společně se svou přítelkyní deportován do terezínského ghetta, kde se dobrovolně přihlásil do osvětimského transportu, dle posledních svědectví zemřel při pochodu smrti nebo při selekci v lednu 1945.
Námětem Poláčkových próz je lidská malost, viděná humorně i tragicky. Satirický je
Dům na předměstí s postavou jeho nesnášenlivého majitele nadstrážníka Faktora. Naopak komický ráz má román
Muži v offsidu , o otci a synovi-fotbalových fanoušcích, s výstižným popisem psychologie sportovních diváků. Komický je i hrdina románu
Micholup a motocykl , svými "výhodnými" nákupy (například motocyklu, i když neumí řídit). Do svého rodiště umístil Poláček děj románové tetralogie (pátý díl nedokončen):
Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a
Vyprodáno. Zobrazuje v ní občany města od žebráků po důstojníky, především však rodinu mladého Jaroslava Štědrého. To vše v dusné atmosféře před 1. světovou válkou a během ní. Ani za války se však nedovedou zbavit svých malicherných slabostí. Za okupace vydal Poláček pod jménem Vlastimil Rada román opět z maloměstského prostředí
Hostinec u Kamenného stolu. Posmrtně pak byla vydána Poláčkova humorně laděná kniha
Bylo nás pět. Pro děti je také určena pohádka
Edudant a Francimor.