00 Kč

V košíku zatím nic není

Procházet doporučené produkty

Způsoby doručení

  • Zásilkovna Zásilkovna - Výdejní místa 69 Kč
  • GLS GLS - Výdejní místa 69 Kč
  • Česká pošta Česká pošta - Balíkovna79 Kč
  • Zásilkovna Zásilkovna - Doručení domů 99 Kč
  • GLS GLS - Na adresu 99 Kč
  • Česká pošta Česká pošta - Balík do ruky 99 Kč

Nakupte ještě za 749 Kč a máte poštovné ZDARMA.

Zobrazit košík

Božena Šimková

Nejprodávanější

Krkonošská pohádka
Skladem > 5 ks
DMOC 349 KčDoporučená maloobchodní cena (DMOC) je cena stanovená výrobcem, za kterou zboží prodávají nebo prodávaly obvykle české kamenné obchody.314 Kč
3 produkty
  • Cena nižšío 10 %oproti DMOC
Krkonošská pohádka

Krkonošská pohádka

Božena Šimková

Slavná Krkonošská pohádka o moudrém a spravedlivém…

Skladem > 5 ks
DMOC 349 KčDoporučená maloobchodní cena (DMOC) je cena stanovená výrobcem, za kterou zboží prodávají nebo prodávaly obvykle české kamenné obchody.314 Kč
Božena Šimková (1935-2018) je česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínské Olešnici. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem.
Koncem šedesátých let 20. století už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“
I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce však byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989.